Jak už je dobrým zvykem, ani letos členové běžeckého týmu nezůstali dlužni svému přesvědčení, že během se má člověk bavit nejen na rodném Valašsku, ale kdekoliv jinde to jde.
Po poměrně strastiplné cestě vlakem na Slovensko, která se všem účastníkům prodloužila o několik hodin strávených nechtěně na kolejích v poškozené vlakové soupravě, se celá výprava úspěšně dostala do Košic na 90. ročník Mezinárodného maratonu mieru. V pozdních večerních hodinách proběhla registrace, výborná večeře v centru a přesun na ubytovnu. Pravda, ta byla poměrně hodně sparťanská, ale to nám nebránilo v odpočinku.
V den startu nás kyvadlová doprava přesunula do technického zázemí. Jako základna sloužily místní lázně. Zde jsme zanechali v šatnách věci a zůstali ukryti v teple mezi stovkami dalších závodníků, neboť venku vládlo sice slunečné, ale poměrně velmi chladné ráno.
Startovní pole čítalo kolem 9000 lidí v kategorii maratón a půlmaratón včetně doprovodných závodů na in-line bruslích aj. V kategorii maratón se jako jediný na start postavil Jan Davídek a s tratí se popral se ctí, neboť výborný výsledný čas 2:55:53 zlomil tříhodinovou hranici a překonal svůj vlastní osobní rekord o několik minut.
Zbytek výpravy ve složení: Dušan Fojtík 1:19:10, Aleš Pavelka 1:41:09, Libor Procházka 1:41:53, Libor Čada 1:52:26, Kateřina Procházková 2:04:18 se postavili na trať půlmaratonu a ukázali, že se na Valašsku běhá hodně a rychle.
Košice nás překvapily jednou věcí. Je to závod bardů. Potkali jsme zde několik Čechů, kteří zde běželi maratón po desáté, dvacáté atd. Byli již několik let tomuto závodu věrni pro jeho byť se zdá masovou, ale svým způsobem komorní akcí. A hlavně jeho dlouholetou tradicí.
Uvidíme. Třeba se na start postavíme na 100. výročí.
